Loupak.cz - Vtipy

Z vyprávění strýčka Toma: „Jak tak jdu po prérii, co nevidím - bizon. Podívám se líp, a opravdu ho nevidím!”

Paní Fleichsmanová platí účet v penziónu v jednom izraelském letovisku.
„Tak jakpak se jim u nás líbilo?” vyzvídá majitel.
„Popravdě řečeno, to jídlo, co tu podávájí... Je příšerné... A takové mrňavé porce.”

V saloonu visí oběšenec. Přijde šerif a povídá barmanovi: „Hej, šéfiku, pověste si toho chlapa na věšák!”

„Tati, ty jsi byl nedávno v Polsku, řekni mi, co to je litr?”
„Tak to nepůjde, protože už po půl litru jsem o sobě nevěděl!”

Obchodní cestující vnucuje Skotovi kufr a Skot říká: „Prosím vás, na co by mi byl kufr, pane?”
„Podívejte se, třeba až někam pojedete, tak si do něho dáte šaty, ne?”
„He he he, vy jste chytrej. A to potom jako pojedu v podvlíkačkách, jo?”

„Jdu se utopit,” oznamuje příteli Skot.
„Zbláznil ses?” diví se kamarád. „Ve svých nejlepších šatech?!”

Ztroskotá loď a zachrání se pouze Rus, Američan a Čech. Doplavou na nejbližší ostrov a vtom je najde banda lidožroutů. Zavedou je za hlavním šamanem a ten jim říká: „Každému z vás dám dvě velké, tříkilové skleněné koule a kdo mi s nimi ukáže něco, co jsem ještě neviděl, toho pustíme, ostatní sežereme.”
Zavede každého do jiného stanu a dá jim na to dvacet minut. Za dvacet minut jde do stanu k Rusovi. Ten s těma koulemi různě žongluje a hází a šaman za deset minut vyjde ven a říká: „Je to sice hezký, ale už jsem to párkrát viděl.”
Tak zaleze do stanu k Amíkovi. Ten ty koule telepaticky přemísťuje z místa na místo. Za pět minut šaman vyleze a říká: „Je to sice hezký, ale jednou už jsem to viděl.”
Tak jde teda do stanu k Čechovi, za deset vteřin vyleze, nevěřícně kroutí hlavou a říká: „Tak to jsem teda ještě neviděl, on jednu kouli ztratí a druhou rozbije.”

Víte, že šmoulové opravdu existují?
Zjistili jsme, že jsou to vyhublí Somálci, kterým je taková zima, že modrají.

V džungli zabloudí Francouz, Angličan a Čech. Chytí je domorodci a náčelník jim povídá: „My už sice lidi nežereme, ale máme tady zlého lva lidožrouta. No a to víte, nás je málo, tak vás obětujeme. Ale protože jsem lidumil, máte před smrtí každý jedno přání.”
Angličan řekl: „Chci krásnou ženskou.” Dostal ji a pak se po něm lev jen olízl.
Francouz řekl: „Chci dobré jídlo.” Najedl se a pak se po něm lev jen olízl.
Čech řekl: „Já chci dvě perfektně vychlazená plzeňská piva.”
Trvalo to sice 14 dní, než mu je sehnali, ale pak to stálo za to. Čecháček piva vymlaskl, domorodci ho strčili ke lvovi a čekali, co bude. Lev si k němu dvakrát čichl, třikrát se olízl a lehl si vedle něho. Domorodci chvilku koukali a pak ho začali oslavovat jako šamana.
Když skončili oslavy, náčelník se ho zeptal: „Ty, Pepo, jak si to vlastně s tím lvem dokázal?”
„Poslyš, náčelníku, už jsi viděl Plzeňáka po dvou pivech sežranýho?”

Přidělí kapitán vojáka cikána do skladu proviantu a říká mu: „Cikáne, dávej pozor, aby se něco neztratilo, to není sranda.”
„Bez starosti, pan kapitán.”
Za týden je inventura, chybí pytel mouky.
„Cikáne! Kde je ta mouka? Že tě dám zavřít!”
„Joj, pan kapitán, myši sežrali!”
„Hm... Tak proč jsi to neohlásil? Máš vzít jed a myši vyhubit. A stejně ti nevěřím.”
„Ať shniju, pan kapitán, spolehněte se!”
Za týden další inventura, schází pytel cukru.
„Cikáne! Kde je ten pytel cukru, ty neřáde?! Rozkrádáš zboží - že zavolám vojenskou policii, aby to vyšetřila?!”
„Joj, pan kapitán, tolik myší vy v životě neviděl. Pochytat se nedají, ony cukr sežraly...”
„A zrovna pytel cukru?!”
„Joj, pan kapitán, celý pytel sežraly...”
„Poslouchej, dám ti poslední šanci, ale jak ti zase MYŠI něco sežerou, strčím tě do basy, až shniješ! Jasný?!”
„Rozumím, pan kapitán.”
Za týden opět inventura, chybí celá piksla pepře.
„Cikáne, pojď sem! Pětikilová piksla pepře, mizero jeden, teď jsi skončil!”
„Joj, pan kapitán, vy neuvěříte, co stalo! Jdu po skladu, poctivo hlídám, tu slyším, že něco kýchá. Kdo je tam - a ona myš, sedí, žere pepř a pláče!”